Některé úžasné objevy jsou učiněny náhodou. Tak tomu bylo i tentokrát. Během testů nové termovizní kamery si vědci všimli, že houby jsou ještě o několik stupňů Celsia chladnější než jejich okolí. Vědci se naučili mechanismus, který jim umožňuje udržovat nižší teploty, a použili je ke stavbě … lednice.
Houby jsou velké a rozmanité království. Do roku 2020 jich bylo popsáno téměř 150 000. jejich druhů, a přesto se má za to, že 90 procent. houby zůstávají neznámé. Jsou přítomny po celé planetě, ve všech klimatických pásmech, na souši i ve vodě, a to jak sladké, tak slané. Houby sahají od chutných hřibů až po drobné jednobuněčné organismy. Na Zemi se vyskytovaly téměř před miliardou let. Alespoň to tvrdí vědci, kteří našli mikroskopické fosílie identifikované jako pozůstatky nejstarší známé houby na Zemi .
Na rozdíl od zvířat a rostlin je termoregulace mezi houbami poměrně málo známá. Již bylo poznamenáno, že houby jsou chladnější než jejich okolí. V nové studii vědci tyto zprávy potvrdili. Také pozorovali, že společenstva kvasinek a plísní mohou také udržovat nižší teploty než jejich okolí. A co víc, vědci zjistili, že houby se ochlazují odpařováním a použili tento mechanismus k vybudování… chladničky.
Houby chladnější než okolí
Historie znovu a znovu ukazuje, že náhoda může ve vědě nadělat neplechu. Stejně tomu bylo i tentokrát. Vědci dostali novou termovizní kameru a vydali se do lesa zkontrolovat její fungování. Naštěstí byly do rámu zařazeny i houby. To umožnilo dojít k závěru, že z nějakého důvodu je jejich teplota nižší než teplota jejich okolí. Rozhodli se tedy sestavit tým molekulárních biologů, aby se na to podívali blíže.
Je třeba zdůraznit, že na rozdíl od zvířat nebo dokonce rostlin jsme dosud věděli jen málo o termoregulačních mechanismech u hub. Zajímavé také je, že nejen houby, ale i kvasinky a dokonce i plísně jsou schopny udržet nižší teplotu než jejich okolí.
Ale jaký je rozsah tohoto fenoménu? No, v průměru si houby udržovaly teplotu asi o 2,9 stupně Celsia nižší než okolní prostředí s chybovou hranicí 1,4 stupně Celsia, ale vyskytovaly se i druhy hub, např. hlíva ústřičná ( Pleurotus ostreatus ), v případě bylo až 5,9 stupně Celsia C. Mnohem více informací o tomto neobvyklém jevu přinesl vědcům výzkum provedený v laboratoři, kde měli kontrolu jak nad teplotou, tak nad úrovní vlhkosti vzduchu. Ukázalo se, že u hub se regulace teploty provádí odpařováním (evapotranspirací). Nám známé houby z lesů to usnadňují díky své struktuře – pod kloboukem je soustava lamel nebo trubiček, která zvětšuje odpařovací plochu. Ale z tohoto mechanismu těží i kvasinky a plísně.
Chladič na houby
Zajímavé je, že když máme co do činění s kolonií hub, ukazuje se, že čím blíže jejímu středu, tím nižší je teplota. Pokud se tedy houby a zejména jejich kolonie dokážou ochladit, tvoří houby asi 2 procenta. biomasy nacházející se na Zemi, mohou svými mimořádnými vlastnostmi přispívat například k regulaci teploty v dané oblasti. V této souvislosti byly s houbou dokonce provedeny specifické pokusy. Ukázalo se, že tyto houby byly schopny přispět ke snížení teploty v uzavřeném prostředí.
Chladicí systém na bázi houby se skládal z polystyrénového boxu a malého ventilátoru. A samozřejmě houby v množství kolem půl kilogramu. Tato „chladnička“ dokázala pasivně snížit teplotu polouzavřené komory o cca 10 stupňů Celsia za 25 minut.
Schopnosti hub mohou být potenciálně důležité v kontextu probíhajících klimatických změn. Je možné zkusit určit, jak se jim houby přizpůsobí a zda v tom budou moci pomáhat rostlinám a dokonce i zvířatům?
V kontextu problematiky termoregulace hub se zatím nepodařilo najít odpověď na jednu docela důležitou otázku: proč se vůbec ochlazují pod teplotu okolí? Samotná evapotranspirace byla spojena mj. vytvoření proudění vzduchu, které by sporům umožnilo se snadněji rozptýlit, ale zdá se, že o tom stále nevíme všechno.